Kvalita ovzduší v Mladé Boleslavi

Obr.1a: PM 10 v ČR - Pole 36. nejvyšší denní koncentrace PM10 v roce 2011 (ČHMÚ)

Tento článek je souhrnným uvedením do problematiky kvality ovzduší v MB. Ke stejnému tématu se vztahují také další příspěvky na tomto portálu, které najdete rozdělené přehledně tematicky na konci textu níže.

Kvalita ovzduší v České republice se od roku 1989 výrazně zlepšila – pomohly k tomu zákony, které donutily elektrárny odsířit a všechny velké zdroje znečištění snížit emise. Ovšem v posledních letech se tento pozitivní trend zastavil a kvalita ovzduší se začíná opět zhoršovat. Tentokrát za to ovšem nemohou velké továrny, ale často sami občané. Největším současným problémem jsou totiž neklesající emise prachových částic – a ty pocházejí především z lokálních topenišť a automobilů.

Situace v Mladé Boleslavi zčásti kopíruje trendy zachytitelné v rámci celé České republiky a Středočeského kraje, v některých aspektech se ale místní situace významně liší. V MB jsou po roce 1998, kdy zde byl zprovozněn automatizovaný imisní monitoring, pravidelně překračovány imisní limity stanovené k ochraně lidského zdraví pro následující znečišťující látky:

1. Přízemní (troposferický) ozon- O3
2. Prachové částice velikostní frakce do 10 µm- PM10
3. Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) - vyjádřené jako koncentrace benzo(a)pyrenu- B(a)P

Měřící stanice na Severním sídlišti je klasifikovaná jako městská pozaďová a jejím cílem cílem je stanovit reprezentativní koncentrace znečišťující látek pro obydlené území v rozsahu 4-50 km. Je provozována Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ) a od dubna roku 1998 umístěna v areálu městského stadionu za bývalou „nafukovací halou“. (obr.11-13). Data poskytuje pod kódovým označením SMBOA. Více k historii měření v Mladé Boleslavi a provozu SMBOA najdete zde .

V čem je problém?

1. Přízemní ozon

• Pro troposférický ozon stanoven imisní limit 120 µg/m-3 pro klouzavý osmihodinový průměr
• Přípustný průměrný roční počet překročení těchto koncentrací za poslední 3 roky je stanoven na 25
• V SMBOA koncentrace ozonu měřeny od března 2003
• MB byla v roce 2006 z hlediska ochrany zdraví lidí desátou přízemním ozonem nejzatíženější lokalitou v ČR, v roce 2007- 17., v roce 2008- 20., v roce 2009- 29., v roce 2010- 16. a loni 19. nejzatíženější ze 76 v zemi sledovaných lokalit.      

• Hodnoty překročení imisního limitu pro O3 byly nejvyšší v letech 2003-2006, pak postupně klesají. Tříleté průměry jsou od roku 2009 těsně podlimitní. Poslední hodnotou je 21,7.

• Jestli a jak významně tyto hodnoty souvisí s obrovským množstvím těkavých organických látek emitovaných každoročně z areálu hlavního závodu Škoda Auto a.s. nikdo podrobně nevyhodnocoval                                         

• Podle Světové zdravotnické organizace - WHO se první příznaky obtíží mohou objevit při překročení průměrné hodinové koncentrace přízemního ozonu 160 μg/m-3 -  působí především na plicní tkáň a sliznice. 
• Jako akutní obtíže se nejčastěji uvádějí podráždění spojivek, nosu a hrdla, dále kašel, malátnost, pocit tlaku na hrudi a bolesti hlavy.
• Citlivost osob k působení ozonu ovlivňuje např. věk (rizikové skupiny jsou děti a starší lidé), schopnost snášet vysoké letní teploty, aktuální zdravotní stav, zvýšená fyzická zátěž ve venkovním prostředí nebo astmatické obtíže.

2. Prachové částice PM10

Problém prachového znečištění se netýká zdaleka pouze průmyslových oblastí a velkých měst, ale i menších obcí . Právě v nich se dosud nejčastěji spalují nekvalitní paliva, nebo dokonce odpadky. Rostoucí ceny plynu a eletkrické energie vedou k opětovnému zprovozňování kotlů starých někdy i desítky let, často ve špatném technickém stavu. Do  ovzduší jsou tímto způsobem uvolňovány také nebezpečné karcinogenní látky, které bývají na jemné prachové částice navázány. Důsledek zná asi každý. Zejména v době inverzí se ve většině našich obcí doslova nedá dýchat.

Mapu pole koncentrací prachových částic v ČR ukazuje obr. 1a a 1b. Podíl jednotlivých sektorů na emisích částic PM10 v ČR, kterým stále vévodí Vytápění domácností ukazuje obr. 2. Počty nadlimitních denních koncentrací PM10 přímo v Mladé Boleslavi v MB obr. 3 a 4. O tom, že i moderní domácí krbová kamna na dřevo, třeba i jen k přítopu, produkují při určitých režimech obsluhy obrovská množství (nejen) prachových části, se můžete přesvědčit v článku Lokální topeniště - spalování dřeva v příloze. Jedná se o článek z časopisu Ochrana ovzduší 4/2010, které publikujeme se svolením vydavatele časopisu, Občanského sdružení Ochrana kvality ovzduší.

Imisní limity pro prachové částice velikostní frakce do 10 µm - PM10- platné ve všech státech EU jsou u nás pravidelně překračovány nejen lokálně, ale i plošně. V roce 2011 bylo nadlimitnímu znečištění vystaveno 21,8 % území ČR, což dle poslední Zprávy o životním prostředí v ČR 2011 ovlivňuje zdraví 50,8 % obyvatel. Trendy rozsahu postižených území a počtu obyvatel od roku 2001 najdete zde .

• Pro 24 hodinové průměrné koncentrace PM10 je stanoven imisní limit 50 µg/m-3
• Přípustný průměrný roční počet překročení těchto koncentrací je stanoven na 35
• V Mladé Boleslavi je PM10 měřen od dubna 1998
• Mezi lety 1998-2002 je zřejmý pokles počtu denních PM10 nadlimitních koncentrací
• V roce 2001 pouze 2 denní „nadlimity“
• Mezi lety 2002 a 2003 však došlo ke skokovému nárůstu prachové zátěže ovzduší v MB z 6 překročení denních koncentrací v roce 2002 na 93 v roce 2003 !!!
• K výchozím hodnotám po roce 2000 se prachová zátěž v MB již nevrátila a do roku 2007 vysoce překračovala povolených 35 nadlimitů. Situace se opět zhoršila roku 2010 a loni se dostala zpět k hodnotám roku 2004.
• Není zřejmě, zda situace v minulosti nebyla ještě horší, než uvádí oficiální výstupy ČHMÚ, protože v některých letech chybí řada měření
• Skokový nárůst počtu PM10 nadlimitních dní mezi lety 2002-2003 není vysvětlitelný zásadně chladnější následující zimou a souvisí se stavbou zahloubení železnice na Slovance a následném zkapacitnění dopravy ve městě.
• Emisní bilance ČHMÚ mezi lety 1994-2008 ukazují desetinásobný pokles emisí tuhých znečišťujících látek ze stacionárních (spalovacích) zdrojů všech kategorií v rámci bývalého okresu MB
• Dle Generální rozptylové studie Středočeského kraje (GRS)-verze 2005 i aktualizace 2007 naopak roste prachová zátěž způsobená dopravou
• Takto dotčené lokality, čili Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) tvoří v roce 2011 71,8 % plochy celé ORP MB. Dle dat z roku 2010 byl rozsah OZKO vymezen jako 84,7 % plochy stavebního úřadu Magistrátu MB a 85,5 % plochy stavebího úřadu Kosmonos ! Zhoršená kvalita ovzduší tak představuje význymné zdravotní riziko pro většinu obyvatel města a jeho nejbližšího okolí i těch, kteří tu pracují !

Podrobněji k původu emisí, trendům znečištění a historii problému v MB najdte ve 2 přiložených podrobných prezentacích a v odkazu "Historie reflexe problému znečištění ovzduší v MB".

Vymezení OZKO z důvodu překračování imisních limitů pro PM10 v rámci ČR jako mapu najdete na obrázku č. 7. Obr. 9 ukazuje podrobně rozsah OZKO v rámci Středočeského kraje a ve vysokém rozlišení i v rámci ORP MB a jednotlivých obcí. Mapa publikována s laskavým svolením ing. Doležalové, vedoucí Oddělení ochrany ovzduší KÚ Středočeského kraje.

3. Polycyklické aromatické uhlovodíky - PAU

• Pro roční průměrnou koncentraci B(a)P je stanoven cílový imisní limit 1 ng/m-3 , kterého mělo být dosaženo 31. 12. 2012. Na řadě míst se tak nestalo.
• V AIM SMBOA se koncentrace B(a)P v ovzduší přímo neměří, hodnota tohoto znečištění je dopočítávána z modelů
Rozsah OZKO z důvodu překračování cílových imisních limitů pro koncentrace Benzo(a)pyrenu (B(a)P), jehož původ je ze dvou třetin z lokálních topenišť, je  v tomto případě 57,6 % plochy stavebního úřadu Kosmonos a 13,9 % plochy magistrátního území MB. Čísla za rok 2011 budou k dispozici koncem první čtvrtletí 2013
• Většina bytových domů a občanské vybavenosti je přitom na sídlišti Severní město vytápěna centrálně z teplárny ŠKO-ENERGO
• PAU jsou vázány zejména na površích prachových částic (PM 10, PM 2,5), kde jsou vlastní toxická- tj. mutagenní, karcinogenní a teratogenní agens- biologicky aktivní jsou již v množstvích nanogramů na m-3
• Nově bylo prokázáno, že jsou to endokrinní disruptory- tj. i tyto velmi nízké koncentrace narušují hormonální rovnováhu v organismu, zejména u dětí
• PAU tvoří vždy „koktejl“ více látek na způsob cigaretového kouře s obdobnými kardiovaskulárními účinky
• Na rozdíl od bagatelizace škodlivosti kouření je však zájmová skupina, která se o ni snaží v tomto případě poněkud nejasná, neboť následky neseme všichni (zdraví obyvatel města, místní ekosystém, zdravotnictví, ekonomika, etc.)

Roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu v ČR ukazuje obr. 5, podíl jednotlivých sektorů na emisích polycyklických uhlovodíků obr. 6.

Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší z důvodu překročování cílového imisního limitu pro roční koncentrace B(a)P  v rámci Č ukazuje obr. 8. V roce 2011 bylo nadlimitním koncentracemi vystaveno 16,8 % území a 60,2 % obyvatel ČR ! Trendy od roku 2002 najdete zde .

Zdravotní rizika znečištění ovzduší

Poslední pravidelně aktulizovaná zpráva Státního zdravotního ústavu "Zdravotní důsledyk a rizika znečištění ovzduší" v roce 2011 konstatuje, že znečištění ovzduší prachovými částicemi vážně ohrožuje životy a zdraví obyvatel České republiky. Vdechování takto znečištěného vzduchu má na svědomí asi 6 400 předčasně zemřelých a dva tisíce pacientů, kteří museli být hospitalizováni pro akutní srdeční nebo dýchací obtíže. Více zde . 

Pevné částice (PM10 a PM2,5) jsou významným rizikovým faktorem s mnohočetným efektem na lidské zdraví. Velikost i složení částic jsou ovlivněny zdrojem, ze kterého pochází. Účinek částic závisí na jejich velikosti, tvaru a chemickém složení. Jejich velikost je rozhodující pro průnik a ukládání v dýchacím traktu. Větší částice jsou zachyceny v horních partiích dýchacího ústrojí, odkud jsou částečně vykašlány a částečně spolknuty. Částice označené PM10 (tzv. torakální, tedy hrudní frakce) se dostávají do dolních cest dýchacích. Jemnější částice označené jako PM2,5 (tzv. respirabilní frakce) pronikají až do plicních sklípků, jak ukazuje působivě obr.10. Za nejvýznamnější z hlediska vlivů na zdraví, zejména ovlivnění úmrtnosti, se považují jemné částice PM2,5, ev. i menší tzv. PM1,0 Vznikají spalováním fosilních paliv a obsahují polycyklické aromatické uhlovodíky a těžké kovy.

Prachové částice zvyšují celkovou nemocnost i úmrtnost, zejména na onemocnění srdce a cév, snížení plicní funkce při spirometrickém vyšetření u dětí i dospělých, zvyšují spotřebu léků pro rozšíření průdušek při dýchacích obtížích u astmatiků a zkracují délku života (vyšší úmrtnost na choroby srdce a cév a pravděpodobně i na rakovinu plic, atd.). Toto znečištění má velmi pravděpodobně vliv i na to, že zhruba 15 % českých dětí trpí respiračními alergiemi.

Ovlivnění zdraví se týká celé populace, ale vnímavost lidí k tomuto vlivu kolísá v závislosti na věku a zdravotním stavu. Citlivou skupinou jsou děti, včetně kojenců a vyvíjejícího se plodu. Dále sem patří starší lidé a osoby s chronickým onemocněním dýchacího (astma, chronická obstrukční choroba plic) a oběhového ústrojí a také lidé jinak oslabení (např. kombinací stresu, kouření, nevhodné výživy apod.).

Co s tím?

Role a odpovědnost obce

Značné kompetence mají obce. Obce mohou zpracovat a implementovat místní programy pro snížení emisí a zlepšení kvality ovzduší, které jsou dlohodobým nástrojem pro udržitelný rozvoj, územní plánování apod. Svými vyhláškami mohou upravit pravidla pro spalování rostlinného materiálu, což je významné pro kvalitu ovzduší především v jarních a podzimních měsících. V zimě se projeví, když obec využije svého práva a vyhláškou zakáže používání některých nejméně kvalitních paliv (např. energetické hnědé uhlí, uhelné kaly, či lignit). Obce mají zároveň pravomoc kontroly dodržování vlastních vyhlášek, ale i požadavků Zákona o ochraně ovzduší. Jeho novela 201/ 2012 Sb. nově dává obcím k dispozici možnost vyhlašování níkoemisních zón, vypracování místních regulačních řádů, je-li to účelné apod. Iniaciativu a aktivitu konkrétních lidí v konkrétním místě ale žádná zákonná norma, byť sebeosvícenější, nenahradí.

Velký význam má městská zeleň - jako "výrobce" kyslíku, ale také jako zachycovač prachových částic. Čím více zeleně, tím méně se prach víří. Na jaře je důležitá očista veřejných komunikací od zbytků posypových materiálů ze zimy. V létě pak pravidelné kropení ulic, které drží prach na zemi.

Role a odpovědnost občanů v souvislosti s vytápěním domácnosti

To, co spálím, opět dýchám já, celá rodina i sousedé!

Investujte do kvalitních topných systémů (například kotlů či tepelných čerpadel s ekoznačkou Ekologicky šetrný výrobek) a úsporných opatření. Každá úspora se počítá - ve vaší peněžence i v ovzduší. Drobné rady, jak šetřit energií, získáte například v ekologických poradnách, se zásadnějšími způsoby a možnostmi energetických úspor vám pomohou energetické poradny EKIS.

Spalujte v kotlích a kamnech pouze to, pro co jsou tato spalovací zařízení určená. Rozhodně nespalujte domovní odpad - do kamen ani do kotle nepatří! Nezapomeňte podrobit svá kamna či kotel pravidelné revizi. Dobře seřízený kotel znamená významně nižší emise. Pravidelně nechte vymetat komín. Čistý komín znamená nejen méně sazí, ale také lepší tah a naprosto zásadní snížení rizika vzniku požáru.
Dejte přednost čistému způsobu vytápění - obnovitelným zdrojům energie (biomasa, tepelná čerpadla, příp. solární kolektory) či zemnímu plynu. Pokud můžete, využijte možnosti připojit se na centrální zásobování teplem.

Co ušetříte spalováním nekvalitních paliv nebo dokonce odpadků?
Zdraví - svoje ani svých blízkých a sousedů - určitě ne.
Přemýšlejte o přechodu na ekologičtější a k lidskému zdraví šetrnější způsob vytápění.

 

Autor článku: Mgr. David Hradiský

 

Další informace najdete v tématických sekcích:

Legislativa ochrany ovzduší

Strategické dokumenty ochrany ovzduší v ČR

Strategické dokumenty ochrany ovzduší Středočeského kraje

Strategické dokumenty Statutárního města MB

Historie reflexe problému znečištění ovzduší v MB do roku 2010

SMBOA a znečištění ovzduší v MB

Edukační materiály ke stažení

 

 

Zdroje dat:
• Český Hydrometeorologický ústav, www.chmi.cz
• Krajský úřad Středočeského kraje, www.kr-stredocesky.cz
• Ministerstvo životního prostředí ČR, www.mzp.cz
• Integrovaný registr znečišťování, www.irz.cz
• Cenia- Česká informační agentura životního prostředí, www.cenia.cz
• Centrum dopravního výzkumu, www.cdv.cz
• Český statistický úřad, www.czso.cz
• Státní zdravotní ústav, www.szu.cz
• Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, www.uzis.cz
• Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, www.recetox.muni.cz
• Ekologický právní servis, www.eps.cz

 

Obr.1b: PM 10 v ČR - Pole roční průměrné koncentrace PM10 v roce 2011 (ČHMÚ)
Obr.2: Podíl významných sektorů na primárních emisích PM10 v ČR (MŽP)
Obr.3a: Vývoj počtu PM10 nadlimitních dní v Mladé Boleslavi 1998-2011
Obr.3b: Vývoj počtu PM10 nadlimitních dní v Mladé Boleslavi 1998-2011- celkem vs. v topné sezoně
Obr.4: Vývoj počtu PM10 nadlimitních dní v Mladé Boleslavi během topných sezon          2001/2002- 2008/2009 září-květen
Obr.5: Benzo(a)Pyren v ovzduší ČR- Pole roční průměrné koncentrace B(a)P v roce 2011
Obr.6: Podíl významných sektorů na emisích PAU v ČR (MŽP)
Obr.7: Vymezení OZKO v ČR - Překračování imisních limitů pro ochranu zdraví dle dat z roku 2011 (ČHMÚ)
Obr.8: Vymezení OZKO v ČR - Překračování cílových imisních limitů pro ochranu zdraví dle dat z roku 2011 (ČHMÚ)
Obr.9: Podrobné vymezení OZKO ve StČ kraji - Překračování IL a CIL pro ochranu zdraví dle dat z roku 2010 (KÚSK)
Obr.10: Způsob zachycování jednotlivých typů PM v dýchacích cestách (R.J.Šrám 2012)
Obr.11: Měřící stanice ČHMÚ v areálu městského stadionu v MB (SMBOA)
Obr.12: Analyzátor PM10 v SMBOA
Obr.13: Měření PM10 - vrstva na filtru je to co dýcháme (léto 2010)