PĚŠKY

Jak začít?

Bez ohledu na věk musí dítě cestu do školy dobře poznat, orientovat se a uvědomovat si nebezečí a místa, kde je třeba dávat obzvlášť dobrý pozor. Nejosvědčenější je absolvovat ji opakovaně v doprovodu dospělého - pokud to rodiče dokážou vnímat jako důležitý úkol a přizpůsobí tomu svůj denní program, získají tak i vzácnou a oboustranně obohacující chvilku, strávenou se svým dítětem. Roli doprovodu mohou sehrát i prarodiče či jiní dospělí nebo starší sourozenci. Někdy se rodiče domluví a v doprovodu dětí se střídají  - společná cesta "pěškobusem" je pro děti zábava! Koukněte do přílohy dole, jak to funguje.
          Teprve po sžití se s trasou a jejími úskalími může malý školák absolvovat svou první cestu do školy samostatně. Zpočátku si sám určí, odkud už dojde sám (třeba od místa setkání se spolužákem), později samostatný úsek prodlužuje až do celé trasy včetně přechodů.

Pěšky z auta?

Samostatnou pěší cestu mohou trénovat i děti, přivážené do školy autem (třeba pro vzdálené dojíždění).
Podmínkou - alespoň pro počáteční nácvik - je najít stálé místo (100-300 m od školy), vhodné k zaparkování auta na několik minut: parkoviště u hypermarketů, městské parkoviště (i ta placená jsou v MB do 8. hodiny zdarma) apod. Při výběru místa vyložení dítěte se vyhýbejte bezprostřednímu okolí školy i zklidněným uličkám, kde byste svou jízdou znepříjemňovali cestu do školy ostatním - pomůže mapa vhodných zastávek Mama-Taxi a bezpečných cest odtud: Do školy po svých - KUDY?. Odtud nejprve nacvičí nejvhodnější trasu do školy dospělý společně s dítětem, jak je popsáno výše.

PRO BEZPEČNOU CESTU:

1. JSEM VIDĚT? Než vstoupíš na vozovku – i na přechodu, když svítí zelená – se ujisti, že tě řidič vidí (navaž oční kontakt, klidně mu i  zamávej) a zpomaluje. Nos výrazné oblečení a reflexní prvky.
2. NA ZELENOU můžeš vstoupit na přechod. Rozsvítí-li se během přecházení červená, dokonči přecházení.
3. DÁVEJ POZOR! Než vstoupíš do vozovky, pozorně se rozhlédni na obě strany. Nestačí, že nic neslyšíš! A nikdy nekoukej za chůze do telefonu!
4. VOLNÉ OBĚ STRANY! Na přechodu bez semaforu mají chodci přednost před auty. Vždy ale počkej, až zastaví auta na obou stranách, než začneš přecházet. Navaž oční kontakt s řidiči.
5. MYSLI JAKO ŘIDIČ. Když vstupuješ na ulici, musí tě řidič vidět včas. Nikdy nepřecházej mezi zaparkovanými auty nebo za jinou překážkou (kontejner na odpadky, reklamní panel, keře apod.).
6. S ROZVAHOU! Vždy se ujisti, že je situace bezpečná. Nejednej zbrkle, raději počkej, pokud nemáš jistotu. Nikdy přes ulici nepřebíhej.
7. PO CHODNÍKU chodí chodci a na koloběžce a kole sem smí jen děti do 10 let. Starší by měli jezdit po cyklostezkách a silnicích. A mít helmu.

Ale co když!?

I přes čilý ruch je dnešní město celkem bezpečné: přechody na hlavních ulicích mají semafory, v blízkosti škol hlídají městští asistenti. Přesto – především pro Váš klid i jistotu Vašich dětí – je dobré, aby Vaše dítě vědělo, co si počít i v mimořádných situacích, kdyby třeba zabloudilo.

PRO KAŽDÝ PŘÍPAD:

• Mít u sebe kartičku s telefonem na rodiče a s adresou a telefonem do školy (i když už má svůj telefon – může se třeba vybít).

• Vědět, koho požádat o pomoc, pokud by se dostalo do nesnází: učitele či jiného známého, uniformované osoby (řidič autobusu, policista, asistent přechodu,..), starší paní, nebo paní s dítětem…