Mokrý koutek neboli "blátoviště"

Voda děti fascinuje a přitahuje je jako magnet.  Navíc přímo vybízí k experimentování: co se potopí a co zůstane na hladině?, provalí voda hráz z písku, nebo se vsákne?, poteče připraveným korytem?,  bude paní učitelce ta „polívka“ chutnat?… O bohatství smyslových vjemů ani nemluvě.

Zkrátka vodu a experimenty s ní bychom našim dětem rozhodně měli dopřát – a to nejen v podobě malého mělkého bazénku či zahradní hadice na osvěžení v horkých dnech. Právě možnost kontaktu vody s dalšími materiály otevírá ony nepřeberné možnosti experimentování a skutečného učení: dítě v MŠ při volné hře provede za měsíc víc experimentů, než žák základní školy za celou školní docházku…

Jak vytvořit mokrý koutek?

Prostor pro experimenty s vodou může mít mnoho podob: od několika lavorů, konví a dalších nádob, přes drahé herní sestavy přepouštěcích nádrží až po přírodní mokré pískoviště („blátoviště“)… Nejbohatší možnosti dětem poskytne blátoviště, nejjednodušší na pořízení je dostatečná zásoba různě velkých nádob, žlábků a trubek získaná způsobem „co kdo přinese“…

1. Každý mokrý koutek potřebuje nějaký zdroj vody. Samotná zahradní hadice může být velkým zdrojem zábavy, podobně jako u volně puštěného kohoutku, ale množství vypuštěné vody začne vytvářet nechtěné kaluže a zvyšovat účty za vodu.
  Zdroj vody by pro děti měl být OMEZENÝ – voda tím získá svou hodnotu. Ideální je instalace ruční pumpy, kde získání vody stojí děti značnou námahu (trendem v SRN a Rakousku je napojení na podzemní zásobník dešťové vody, aby děti přirozeně navnímaly spojitost mezi deštěm a dostatkem vody). Tam, kde to není možné, může jako zdroj vody posloužit větší nádoba (dětská vanička, velké vědro, menší sud) ze které si děti vodu nabírají (a dopouští ji pouze paní učitelka), nebo vodovodní kohoutek s přiškrceným přívodem, kde napuštění kyblíku či konve trvá celou věčnost.

2. Pro umístění mokrého koutku je ideální místo, kde mokro ani roznášený mokrý písek nikomu nevadí. Při omezeném zdroji a zvláště na boleslavském písčitém podkladě jezera většinou nevznikají, přesto je vhodné umístit mokrý koutek tak, aby přebytečná voda měla kam vsakovat či odtékat (nejlépe do blízkosti rostlin, které ji potřebují). Osluněné místo je rozhodně lepší, než trvalý stín. I pokud nebudete vytvářet pískové blátoviště, počítejte s tím, že povrch pod nádobami a korýtky by měl být dostatečně savý (písek, kůra,…). Ideální je umístění Mokrého koutku do sousedství Tvořivé hromady.

3. Režim: V každém případě je třeba počítat s tím, že při hře s vodou děti NEDOKÁŽOU zůstat suché: experimenty s vodou tedy povolíme pouze za teplých dní, nebo s oblečením do stále oblíbenějšího omyvatelného kompletu do špatného počasí a gumovek.

4. Výchova k šetrnosti: voda je a bude stále cennější zdroj, naplno otevřená hadice či kohoutek tedy nepůsobí výchovně. Děti by se měly učit znát hodnotu vody třeba i tím, že nepotřebné zbytky špinavé vody se vždy vynosí k rostlinám na zalití.

Drahé sestavy pro vodní hry nahradí nejrůznější lavory, hadice, trubky a žlaby. Nejsou sice tak hezké, ale zato variabilnější a levnější.   MŠ v Krems, Rakousko 2010.
Zdroj vody by měl být omezený: ideální je ruční pumpa, nebo větší nádoba, kterou děti nemohou samy doplňovat.
Nejoblíbenější stavebnicí hochů na blátovišti MŠ v  Kremsu jsou plastové trubky. Dají se snadno spojovat a umožní cenné experimentování s vodou..