Slibem nezarmoutíš

Magritte

Dnes nad ránem denní koncentrace PM10 opět překročily imisní limit. Tento rok již potřicáté. Zajímalo nás, jak je to s novinkou v podobě signalizace zhoršené kvality ovzduší zelenými vlaječkami na autobusech Dopravního podniku Mladá Boleslav.  Po našem dotazu přibyla na stránkách i reportáž. Kontaktovali jsme autora tam uvedených informací, pana Kašíka, kterému tímto děkujeme. Z jeho odpovědí lze vyvodit následující.

1. Vlaječky mají být vyvěšovány pouze tehdy, když v informačním systému kvality ovzduší (ISKO) ČHMÚ některá ze sledovaných imisních charakteristik dojde do hodnoty „špatná“ a „velmi špatná“. Tedy např. v případě, že koncentrace PM10 překročí 90, resp. 180 µg/m3. Když tyto vlaječky uvidíte, pobyt venku už znamená zdravotní riziko i pro zdravé dospělé (pro děti, seniory a kardiovaskulárně a bronchopulmonálně nemocné je to již při nižších koncentracích- 70 µg/m3). Pak už  je žádoucí řídit se stále znovu zveřejňovanými doporučeními pro chování při smogu, zejména omezit pohyb venku, větrání, jízdy autem, fyzickou aktivitu apod.. Tomuto tématu se budeme věnovat v samostatném příspěvku, kdy shrneme různá doporučení z více zdrojů.

2. Na loňské podzimní smogové epizodě je zajímavé, kromě toho, že v MB trvala prakticky souvisle 3 týdny i to, že významné nadlimity, které zvyšovaly denní průměry, přicházely nejprve v nočních hodinách. Pak byly běžné i přes den, ale nemusely nabývat hodnot „špatná“. V oblasti nad 180 µg/m3 se vyskytovaly ve velmi malé části měření.  Podrobný průběh této smogové epizody jsme popisovali v předchozích příspěvcích, naposledy v Loňské boleslavské podzimní martyrium .

Proto jsme se zeptali, jaký je konkrétní mechanismus, kterým se vlaječky dostanou na autobusy. Index kvality ovzduší a jeho hodnoty „špatná“ a „velmi špatná“ se totiž týkají pouze hodinových sledovaných charakteristik. Nikoli denních. Mohou nastat kdykoli v průběhu dne a třeba i pouze na jednu, či několik málo hodin. Zajímalo nás, kdo to bude sledovat.

Vyhodnocení má mít na starosti dispečer, který bude sledovat stránky ČHMÚ a v případě, že se „začervení, nebo zhnědne“ dá povel označit vlaječkami autobusy. Reportáž tvrdí, že všechny. Jestli je to reálné, se ukáže časem. Stejně jako bude-li systém fungovat i večer a v noci, resp. jak o víkendu. Dopravní podnik není informační agentura a dělá to dobrovolně.

3. Ať už je cílovou skupinou takovýchto sdělení kdokoli, měl by být nejprve poučen, co znamenají. Kdyby jí byli senioři, děti a nemocní, musely by vlaječky přijít již při hodnotách 70-90 µg/m3. Tedy při indexu „vyhovující“. Pakliže nespecificky všichni, měli by tito minimálně vědět, co znamená „špatný“. Nadlimitní epizoda přitom může vesele čechrat naše (nejen) plíce aniž by byl v tomto případě důvod k vyvěšených vlaječek.

Kritické a krizové situace jsou často laboratoří chování jednotlivců i skupin. Zkušenosti z Ostravy (bohužel) ukazují, že lidé ani při vědomí smogové situace ve zvýšené míře nevyužívali městskou hromadnou dopravu i když byla zdarma. Nepříliš účinné byly i loňské prosby primátora Prahy k řidičům v přímém přenosu Událostí ČT.

Přes svérázné antré a nepříliš jasné zaměření se jedná o aktivitu, která je podle všeho míněna dobře a v případě, že bude opravdu fungovat automaticky a její význam se podaří vysvětlit občanům, lze za ní jen poděkovat. Nemíří sice na příčiny znečištění v našem městě, ale může pomoci eliminovat jeho negativní zdravotní důsledky. My jsme se mezitím vydali ještě jiným směrem.

David Hradiský, 15. 11. 2012