Makom, kniha jízd- 1

Struktura parku osobních automobilů v ČR k 30.6.2013, zdroj: SDA

Sérií příspěvků parafrázující název slavného titulu bychom chtěli navázat na text Autodomestikace a poukázat na některé další umně skrývané podmínky, náklady, souvislosti a důsledky provozu silniční motorové dopravy v ČR. Podívejme se nejprve blíže na široce sdílený oblíbený mýtus o obnově českého vozového parku. Možná jste před nedávnem zaregistrovali sdělení Sdružení dovozců automobilů (SDA), že:

“Průměrný věk vozového parku osobních automobilů registrovaných v ČR se v průběhu 1. pololetí 2013 zvýšil a překročil hranici 14 let. Zhruba stejné průměrné stáří osobních automobilů bylo v roce 1995.

Dle údajů Centrálního registru vozidel bylo k 30. červnu 2013 v ČR registrováno celkem 4 755 644 osobních automobilů. Za 1. pololetí roku 2013 se však průměrné stáří vozového parku osobních automobilů oproti konci roku 2012 zvýšilo na 14,06 roku. Je to poprvé od konce roku 1998, kdy průměrný věk osobních automobilů překročil hranici 14 let. Zhruba stejné průměrné stáří osobních automobilů bylo v roce 1995 (14,10 roku)!

Stále roste podíl vozidel starších než 10 let, který ke konci 1. pololetí 2013 činil 61,71 % (v konci roku 2012 to bylo „jen“ 60,96 %), přičemž podíl vozidel ve věku nad 15 let se blíží 35 %.

… Stárne i většina ostatních kategorií vozidel. Malá užitková vozidla (kat. N1) již dosahují průměrného věku přes 10 let a nákladní automobily (kat. N2 a N3) jsou v průměrném věku 17,02 roku…“

Více najdete např. zde a zde. Výtečně graficky zpracovaný vývoj struktury vozového parku silničních vozidel od roku 1990 do roku 2012 najdete v příslušné části Multimediální ročenky CENIA „Vítejte na Zemi…“ zde .

Takovýto vývoj by v jedné z nejsilnějších postkomunistických ekonomik, kde působí tři celosvětově významné značky výrobců automobilů, čekal asi málokdo. Nezcizitelná hodnota, jako je svobodná volba, se koneckonců může realizovat i jako právo koupit si a provozovat libovolné množství vozů libovolného stáří a technického stavu. Legalizovat jeich provoz často stojí pouze pověstnou lahev alkoholu a nějaký ten poplatek. Důsledky jsou předvídatelné. Povědomí o nich mizivé. Více v dalším příspěvku.

David Hradiský, 26. 11. 2013