Jan Králík o 1. dílně L&K

Kolem toho domu jsem poprvé jel před padesáti lety, když jsme tudy s rodiči pravidelně mířili na sever na chalupu. Pochopitelně jsem si ho jako kluk vůbec nevšiml. To až později, zapálen Branaldovou knížkou Dědeček automobil. Jednoho dne jsem se zkrátka začal zajímat o to, kde to všechno začalo. „To“ je automobilka Laurin&Klement, která vyrábí motorová vozidla bez přerušení od konce 19. století dodnes. Takových je na světě méně než prstů na dvou rukách. Pánové Václav Laurin a Václav Klement vybudovali z nuzných začátků firmu evropského významu. Bylo by to na dlouhé vyprávění, které chvílemi připomíná pohádku. Jejich velikost nebyla jen v zaťatosti a houževnatosti, s níž šli za svou vizí, ale také (především?) v ochotě udělat v rozhodném okamžiku krok ve prospěch firmy na úkor vlastních pravomocí.

Dohromady je dal mladoboleslavský právník JUDr. Štěpán Zimmermann někdy v roce 1895. Koncem prosince téhož roku 1895 začali pánové L. a K. opravovat a záhy i vyrábět jízdní kola Slavia v Benátské ulici č. 149/III, v domě, který patřil panu Augustinu Fiedlerovi. Této části města se říká Na Hejtmánce, kdysi prý také U sedmi zlodějů. Každopádně to nebyla honosná adresa. Nápaditý a až chorobně skromný mechanik Laurin měl s výrobou kol zkušenosti z Liberce a z Turnova, Klement byl mimořádně nadaný obchodník mezinárodního formátu, ač vyučen jako pouhý knihkupec. Každopádně v Benátské, dnes Pražské ulici začala historie dnešní společnosti Škoda Auto.

Mnohokrát jsem jel okolo, mnohokrát uvažoval o tom, že by se o dům mělo zajímat město, vykoupit jej a vytvořit zde památník dvěma mužům, jejichž odkazu vděčí za tak mnohé. Proč město, proč ne automobilka? Protože automobilka přinesla městu jen za posledních dvacet let pod křídly mezinárodního koncernu projekty za stovky milionů korun. Jak je v civilizovaných zemích zvykem, úspěšné společnosti vystupují ke svému okolí jako štědrý velkorysý partner. Za mnohé projekty připomenu Vysokou školu Na Karmeli, kterou v Mladé Boleslavi automobilka vybudovala, nebo její podíl na projektu zahloubení železničního tahu, který ve městě vinou úrovňového křížení s hlavní tepnou komplikoval dopravu. Kromě ohromných investic bych si považoval také toho, jak firemní kultura kultivovala zaměstnance a ovlivnila ducha v celém regionu. Čekal bych, že to město ocení, jak je v civilizovaných zemích zvykem. Třeba tím, že dům, v němž pánové Laurin a Klement začali podnikat, vykoupí a zřídí z něho muzeum počátků průmyslu na mladoboleslavsku, nebo památník pánů L. a K., nebo městské muzeum dedikované oběma nejvýznamnějším osobnostem, nebo dům historie počátků cyklistiky a motorismu, nebo…

Před dvěma lety se o dům, v pravdě klíčový pro rozvoj města, zajímal profesor MUDr. Pavel Pafko, DrSc. Dopisem se obrátil na primátora města MUDr. Raduana Nwelati. Jak to dopadlo? Dodnes žádná odpověď…

Jan Králík  www.jankralik.cz