Zelená se tráva? Zatím ještě? Fejeton Karla z lesa
Znáte ten předjarní čas, kdy slezl sníh a tráva ještě nestačila zakrýt odpudivý bordel drobných i nedrobných odpadků, ve městě i za městem? Pokud není člověk otupělý na míru požadovanou dobou, je to pohled bolestný, tím spíše, že si člověk uvědomuje, že tento vnější výraz je obrazem našeho "společenského nitra", na které není pěkný pohled z mnoha dalších, více proklamovaných úhlů...
Co přehlédnou počišťovači - a není toho málo, jejich estetický práh je zřejmě naladěn na nebolestnou míru apatie - většinou časem zakryje tráva..Aspoň dříve, dnes už ani ta tráva ve městě dvakrát neporoste..Proč? Jednak díky soustavné likvidaci živin naopak esteticky přejemnělým luxováním veškerého spadaného listí a posekané trávy, a za druhé vlivem extrémnímu nárůstu živočišného druhu dupalů obecných...Že je neznáte? Taky bych je raději neznal...Od dětství jsem měl atavistický odpor k davovému, stádnímu chování, které z nás ani přes současné protěžování individuality nevymizelo..Tyto psychosociální zákonitosti bohužel stále platí, stále se ohlížíme, co dělají ostatní, abychom se potom s tímto alibi plížili v jejich stínu, když je to pro nás byť sebeméně prospěšné...A jaká je souvislost s trávou?
Za rudého ďábla, kdy samolibí architektíčkové lajnovali městské chodníky tak, jak se jim hodilo na prkně, nebo-li jen ne tam, kde by lidé logicky nejspíše chodili, byl stádní efekt parametrem strachu nastaven kupodivu pro trávu pozitivně - tehdy by nikoho ani vesnu nenapadlo byť jen vstoupit na trávníkovou plochu mezi domy - byl to všeobecný uzus, tabu, a tráva si užívala a hýřila biodiverzitou...S pádem rudocha a nástupem "svobody ve slevě", kdy psychicky pokorný národ zvedl hlavu, aby se chopil svých práv, i těch tupých, bezohledných a destruktivních, nabyl koktejl stádnosti a vypjaté individuality na síle, evoluce náhle vynesla dupala obecného...tedy člověka, který po vzoru mnoha ostatních, za něž se mohl schovat, začal sídlišti štrádovat hlava nehlava, trávník netrávník, chodník nechodník..Ověšen smečkou tvorů, kteří kdysi byli snad psy a kteří mu snad mají evokovat přírodu, které se jinak vyhýbá, dupe a dupe, hamtá a šamtá, v lepším případě s pytlíčkem, v horším bez pytlíčku, zcela nerozlišujíc už jakékoliv hranice, tím méně hranice ohleduplnosti a vkusu...Vždyť přece jeho ploché boty a tlapky evolučního mezikusu trávě nijak neuškodí! Podíváme-li se ale například do okolí Kauflandu, uvidíme, co plochá bota, když si dá řádné repete, dokáže...Naprostou, vydupanou, mrtvou holinu..Zvláště tam, kde se nabízí možnost sebemenší zkratky - a tím se dostáváme k zvláštnímu poddruhu dupalů - zkratkařům.
Dupal zkratkař je typický přirozenou inteligencí, která mu velí udělat zkratku ve všech životních oblastech tam, kde je to sebeméně možné..samozřejmě tedy i na trávníku. Jistě, možno obdivovat lidského génia, jenomže tato pragmatická veleschopnost má i odvrácenou stranu Měsíce - bezohlednost, vychcanost a podlost...Co převažuje? Na trávnících to druhé. Jistě, napomohli tomu plánovači, postavivší chodníky všelijak jinak, jen ne v přímé spojnici lidských zájmů - pro zkratkaře základní argument - on přece nebude jak blbec obcházet...A tak to střihne přímo. Dav si nejprve netroufne, pozoruje, čeká na prvního hrdinu, za nímž se táhne pach alibi a anonymity...A pak už to proudí hlava nehlava, další a další desítky metrů čtverečných zeleně ve městě se mění v dupalí autostrádu, kolem níž se dupalové venčiči rojí do všech stran....
"...Ty bys snad ani nenechal si ty děti hrát na trávníku!".... Jako bych slyšel dotčeného oponenta.. Ale děti si na trávnících, kromě těch Romských, nehrají. Nehrají si venku vůbec nikde, podle pozorování sídliště by mimozemšťan usoudil, že děti už neexistují...I kdyby si snad venku hrát chtěly, což je ani nenapadne, rodiče je do toho Hovnolandu, vyšperkovaného injekčními stříkačkami a všude odhazovanými odpadky, ani nepustí. To už je přece území lidskopsích symbiotiků /je přeci normální být individuální a mít všechny psy, které mají ostatní, abychom se necítili diskriminovaně/, které jim jen tak někdo nevezme....
A tak tráva chřadne, mechatí, mizí..Ale co s ní, že, ať si roste za městem. My si nakoupíme pokojové květiny a zamkneme za sebou bezpečnostní zámek. To "venku" k nám přece nepatří...
Karel z lesa