Záměr „Skládka TO Michalovice – Úprava tvaru tělesa skládky – navýšení skládky“ bude dále posuzován v režimu velké EIA!

Neoficiální informace, která zazněla z více zdrojů, je potvrzena. Bez „velké EIA“ není možné dále posuzovat a realizovat navyšování kapacity skládky v Michalovicích. Ze závěru zjišťovacího řízení a oznámení rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje (KÚSK) stojí hned několik stanovisek za povšimnutí. Budeme citovat jen část připomínek Lukáše Mohelského z Mladé Boleslavi.

 – záměr v předložené podobě nesplňuje dle jeho názoru ani základní požadavky na něj kladené, jelikož obsahuje řadu zásadních logických, věcných i formálních nedostatků, z následujících důvodů:

1) Logické nedostatky - předkládaný záměr je nedostatečný zejména ze čtyř hlavních důvodů:

a)   nespecifikuje období, o nějž bude možné po případném navýšení kapacity skládku i nadále udržet v provozu. Na straně 5 předkládaného záměru se hovoří o „prodloužení životnosti skládky o dalších cca 6 měsíců“, a na straně 6 poté o tom, že „důvodem záměru je snaha o řešení nastalé situace, kdy se stávající skládka zvolna začíná zaplňovat a okolo roku 2017 by vznikl problém s odstraňováním odpad“. Čtenář se tedy může domnívat, že místo ukončení provozu skládky k 31. 12. 2016 dojde k prodloužení její životnosti do 30. 6. 2017, nicméně žádná takto exaktní informace není v celém záměru uvedena. Laicky - ze záměru není jasné, o jakém období prodloužení životnosti skládky se v celém záměru vlastně mluví.

b)  zdůvodnění potřeby předkládaného záměru hovoří o tom, že „důvodem záměru je snaha o řešení nastalé situace, kdy se stávající skládka zvolna začíná zaplňovat a okolo roku 2017 by vznikl problém s odstraňováním odpad“. Jelikož předkládaný záměr hovoří o „prodloužení životnosti skládky o dalších cca 6 měsíců“, mělo by ze záměru být také patrné, jakým způsobem bude s odpady nakládáno po uplynutí těchto šesti měsíců. Nic takového ovšem záměr v žádné své části nezmiňuje, ani neřeší. Laicky - ze záměru není jasné, jak a kde se bude odpad skládkovat po naplnění potenciálně navýšené kapacity.

c)   kapitola D předkládaného záměru, která se zabývá hodnocením vlivu záměru na veřejné zdraví a na životní prostředí, je zpracována logicky zcela chybně. Tato kapitola totiž místo korektního srovnání shodného časového období ve dvou variantách - tedy při zachování současného stavu a při schválení předkládaného záměru, zcela nepochopitelně srovnává dvě naprosto odlišná časová období - a to stav roku 2014 (případně začátek roku 2015) a stav roku 2017 při schválení předkládaného záměru. Takovéto srovnání nemá prakticky žádnou relevantní vypovídací schopnost a nemůže být v žádném případě pokládáno za zhodnocení dopadů předkládaného záměru na veřejné zdraví a životní prostředí. Laicky - zhodnocení dopadů záměru na veřejné zdraví a životní prostředí v relevantním časovém období v předkládaném záměru zcela chybí.

d)  čtvrtou logickou chybou předkládaného záměru, která do značné míry vyplývá z chyby třetí, je absence jakéhokoli zohlednění změn vnějšího prostředí v inkriminovaném období požadovaného prodloužení životnosti skládky. Předkládaný záměr pokládá veškeré externí parametry za konstantní a žádným způsobem se nezaobírá alespoň základním demografickým, urbanistickým či infrastrukturálním vývojem relevantních vnějších okolností (např. rozšiřováním zastavěného území v nejbližších obcích nebo zintezivněním pěší, cyklistické a motorizované dopravy na hlavních příjezdových cestách). Laicky - jakýkoli vývoj vnějších parametrů byl při hodnocení dopadů záměru zcela ignorován.

2) Věcné nedostatky - z pohledu věcných nedostatků, které pokládá za stěžejní, je záměr

     nedostatečný zejména ze tří hlavních důvodů:

a)  zvýšením tělesa skládky o výrazných 14,5% dochází k rozšíření oblastí zasažených krátkodobou maximální, dlouhodobou maximální i roční průměrnou koncentrací látek znečišťujících ovzduší, které mají svůj původ na skládce. Na stranách 18, 19 a 20 rozptylové studie jsou představeny modelové situace rozptylu znečištění ovzduší v existujícím stavu a ve stavu po zvažovaném zvýšení tělesa skládky. Ze všech grafů je patrné, že případným zvýšením tělesa skládky dojde k rozšíření zasaženého území, a to jak z krátkodobého, tak z dlouhodobého pohledu, přičemž zasažené území nově pokrývá také obydlenou oblast. Tento zásadní dopad lze ovšem vyčíst pouze z uvedených grafů, jelikož textová část záměru tuto oblast hodnotí v rozporu s předloženými grafy závěrem, že „obydlená oblast se díky své vzdálenosti nachází jíž mimo významnější kontakt se zdrojem a nebude nijak ovlivňována“. Je nezbytné podotknout, že srovnávané grafy využívají z blíže nevysvětlených důvodů odlišnou legendu, a jejich interpretace je tak do určité míry znemožněna. Laicky - zvýšením tělesa skládky dojde k rozšíření území zasaženého znečištěním ovzduší, přičemž toto území bude nově zasahovat také obydlenou oblast.

b)  …

 c) Těleso skládky tvoří již v současné době výraznou krajinotvornou dominantu celého území, jelikož je v širokém okolí jedním z mála prvků, který se tyčí nad běžnou úrovní terénu. Realizací předkládaného záměru má dojít k navýšení tělesa skládky o významných 14,5%, tedy téměř o celou jednu šestinu oproti současnému stavu. Tomuto navýšení a jeho dopadu na vzhled celého území se předkládaný záměr prakticky nevěnuje a omezí se na konstatování, že „navýšení tělesa skládky nebude mít za následek významnější změnu topografie". Laicky - zvažované zvýšení tělesa skládky o 14,5 % je významným zásahem do krajiny, jehož vliv nebyl v předkládaném záměru v dostatečné míře posuzován.

3) Formální nedostatky - předkládaný záměr je nedostatečný zejména ze tří hlavních důvodů:

a) z textu předkládaného záměru je evidentní, že jeho vypracování nebyl věnován dostatečný čas, ale ani dostatečné odborné vědomosti, jejichž využití je ovšem pro posouzení veškerých dopadů předkládaného záměru nezbytné. Značnou dávku zbrklosti autora předkládaného záměru lze snadno nalézt hned v prvním odstavci (!) celého textu (viz kapitola Úvod na straně 3), kde se uvádí, že investorem celého záměru je obec Radim. Nejbližší obec Radim je přitom od zkoumané skládky vzdálena 51 km, tedy přibližně 45 minut jízdy automobilem. Tato zbrklost (vyplývající pravděpodobně ze snahy o předložení záměru v nejkratším možném čase) se pak táhne napříč celým textem, přičemž má pochopitelně dopady na kvalitu předloženého záměru, jehož některé nedostatky jsou uvedeny výše. Laicky - předkládaný záměr je ušit velice horkou jehlou, a nemá proto odpovídající kvalitu.

b)  svým rozsahem by předkládaný záměr mohl vytvářet dojem fundovanosti a dostatečné hloubky provedené analýzy, zejména s ohledem na možné dopady zvažovaného zvýšení tělesa skládky. Žel bohu je většina textu záměru věnována popisu obecných jevů na obecných skládkách a v řadě důležitých bodů se vůbec nevěnuje zcela konkrétním charakteristikám zcela konkrétní skládky na Michalovicích, o jejímž zkapacitnění by se v záměru mělo jednat především. Čtenář se tak sice dozví řadu obecných informací o skládkách či jejich složení, ale konkrétní fakta vztahující se k inkriminované skládce, natož pak k jejímu zvažovanému zkapacitnění, jsou v celém textu umístěna jen velice poskrovnu. Předkládaný záměr si často vystačí s generickými informacemi o tom, že „kvalita a složení skládkového plynu se mění v průběhu času a je v podstatě originální pro každou skládku tuhých odpadů", případně že „složení skládkového plynu není v průběhu času stabilní a vlivem měnícího podílu sekcí s různě starým odpadem dochází v rámci skládky k dynamickým změnám ve složení unikajícího skládkového plynu", ale již nenabídne odpověď na logickou otázku, jak je to se složením odpadu na této konkrétní skládce a jaký posun ve složení skládkového plynu u této konkrétní skládky probíhá, případně jaký posun lze očekávat. Laicky - předkládaný záměr věnuje spoustu prostoru popisu obecných skutečností, které se zkoumanou skládkou souvisí jen velice okrajově, ale jen do velmi omezené míry se zabývá konkrétní situací a konkrétním vývojem inkriminované skládky,

c)  třetí výtka formálního charakteru směřuje ke kvalifikaci zpracovatele celého návrhu. Jak je patrné z výše uvedeného, je předkládaný záměr zpracován do značné míry nedostatečným způsobem. Zpracovatelem záměru je společnost ECODIS s.r.o., tedy poměrně mladá společnost založená před necelými čtyřmi roky, která na vlastních webových stránkách uvádí (mimo jiné) zavádějící či vyloženě nepravdivé informace (např. IČ 26442523 vztahující se ke zcela jiné společnosti). Na oficiálních stránkách Ministerstva spravedlnosti www.justice.cz lze navíc dohledat účetní uzávěrku společnosti ECODIS s.r.o. pouze za rok jejího založení, a je tedy otázkou, zda tato společnost má dostatečné kompetence a zkušenosti k provedení kvalifikované analýzy dopadů předkládaného záměru. Laicky - na základě dostupných zdrojů nelze korektním způsobem posoudit kvalifikovanost zpracovatele celého záměru.

Více k záměru STC 1845 najdete v informačním systému EIA zde nebo v příloze.

Středočeský kraj a Statutární město Mladá Boleslav  (jako dotčené územní samosprávné celky) žádá KÚSK ve smyslu § 16, odst. 3 cit. zákona o zveřejnění závěru zjišťovacího řízení na  úřední desce a nejméně ještě jedním v dotčeném území obvyklým způsobem. Doba zveřejnění je nejméně 15 dnů. Zároveň žádá výše uvedené dotčené územní samosprávné celky o písemné vyrozumění o dni vyvěšení této informace (lze zaslat také e-mail nebo fax).

David Hradiský, 5. 4. 2015