Co dělat, když...

Pozdě narozená ježčí mláďata vedena pudem sebezáchovy se snaží nabrat rychle váhu, nutnou pro přežití zimy, tj. asi 650 gramů, nezřídka proto shánějí potravu i za bílého dne. Pokud tedy najdete malého ježka dříve, než udeří silnější mrazy (tj. obvykle koncem listopadu), je pro něj lepší nechat ho na svobodě v jeho přirozeném prostředí a nesnažit se ho "zachránit za každou cenu" - je možné mu přilepšit kočičí konzervou či granulemi (ne mlékem). Názorný ježčí kalendář péče najdete na stránkách ČSOP.

Nedorostlá mláďata (pod 650g) na začátku mrazů bez naší pomoci nemají velkou šanci dožít jara. Nejjednodušší je svěřit je do péče odborníků a donést do Záchranné stanice Ekocentra  Zahrada (v MB) či jiné nejbližší záchranné stanice.

Pokud se rozhodnete postarat se o ně sami, potřebujete větší klec s pevným dnem či kotec např. ve sklepě (teplota by neměla klesnout pod 12^oC), denně vyměňovanou podestýlku v dostatečném množství (suché piliny, seno, v nouzi noviny), ježčí úkryt (např krabici od bot s vystřiženým vchodem), čistou vodu (raději misku, než napáječku, se kterou nemají ježci zkušenosti) a dostatek vhodného krmení (kočičí konzervy či granule navlhčené vodou, ne mléko). Počtejte s tím, že ježek není moc vděčný nájemník: přes den většinou spí, v noci dělá rámus a jeho výměšky  - jako každého masožravce - nepříjemně páchnou. Pokud budete mít dostatek trpělivosti a ježka vykrmíte na potřebných 650-700g (což může být někdy v půlce zimy), nastává ještě problém s jeho zazimováním: aby se uložil k zimnímu spánku a v hibernaci mohl přečkat zbytek zimy, potřebuje dobře zateplený suchý pelech ve vnějším prostředí. Za vyšší teploty nezazimuje a je nutno o něj pečovat až do konce mrazů (duben), kdy už najde v přírodě dostatek přirozené potravy.