Trochu hranatá ekologie?

Trochu hranatá ekologie?

Nová budova Ekocentra zahrada.... v první řadě budiž řečeno - díky za ni, díky za ni všem, kdo za její výstavbou stojí, je jistě velmi potřebná. Do zákulisí nevidím, což je občas lepší, a proto neslyším stesky, které bych možná v opačném případě slyšel - já bych si jen dovolil svůj malý stesk, jen takový steskýček na okraj.... architektury.

Architektura ve městě má přece svůj význam... Přinejmenším by měla nahrazovat to, oč budováním kamenných sídel na místě přírody přicházíme, ač její ambice jsou rozhodně vyšší.. Můj laický pocit je takový, že architektura by měla vyjadřovat myšlenku, smysl, který ve formě budovy ztvárňuje... proto se mi zdá logické, že průmyslovka vypadá jako průmyslovka, tedy sakra průmyslově. V této logice by tedy ekocentrum mělo vypadat jako ekocentrum, tedy sakra přírodně! Ať se ale dívám, z které strany chci, přírodu v té beznadějně hranaté stavbě ne a ne zahlédnout. Myslím, že to lépe neviděli ani sami tvůrci, proto alespoň fasáda a doplňky jeví, byť ne účinnou, přesto snahu tuto strohost, tvrdost a hranatost změkčit.... obložení kamenem, dřevem, pokus o zaoblení kovového zábradlí atd... Snaha by tedy byla, přesto mi ekocentrum připadá spíše jako další pobočka vývojového centra Škodovky, či o dřevená nástavba průmyslovky......

Dětsky se ptám - proč? Nejprve mě napadnou samozřejmě peníze. Asi jich nebylo tolik, aby projektant vystřihl nějakého Gaudího, plného asymetrií a přírodě blízkých, svobodných křivek... asi vystačily jen na strohý hranáč... V tom případě opravdu, co se dá dělat.... A nebo druhá možnost - nebyl vybrán přírodě bližší projekt, pokud nějaký byl? Proč? Zde bych se obával průmyslové kletby tohoto města - že totiž tady vše, i ekologie, musí prostě vypadat technicky - a nikdy jinak. V tom by bylo možno spatřovat i skrytou hrozbu, že v záměru není skutečná ekologie, nýbrž "technoekologie vocaď - pocaď" - nebo-li ekologie, kterou nám náš posvátný průmysl dovolí a kolik na ní zbyde.... Avšak má alespoň povrchní znalost lidských duší ekocentra tuto verzi k mé úlevě vylučuje... tedy další možnost: finančně dostupný architekt dělal co uměl, aby stavbu nějak zapasoval do kontextu okolních nesourodých budov, z nichž si naneštěstí jako primární měřítko vybral průmyslovku... a zároveň tím zdárně pokračoval v architektuře kontrastu starého a nového, pro toto město pro někoho bohužel, pro někoho bohudík, již také příznačného... Netřeba chodit daleko - Kontrast duchovně vykastrovaného kostela Sv. Bonaventury s areálem protilehlé školy těžko může být větší. Hrany ekocentra píchají do boků okolních romantičtějších domů a domků vcelku podobně....

No, osobně mám dojem, že pokud by proti průmyslovce vznikl nějaký jiný kontrast, např, ekodům ze slámy, dřeva, nebo starých pneumatik a petlahví, nebo nějaká nízkoenergetická či pasivní stavba pod hromadou hlíny, mohla mít Boleslav nějakou skutečnou novinku, něco, nač by se třeba jezdili dívat lidé z daleka /.. a pochytili přitom životodárný ekologický závan netechnokratického myšlení../. Takto má město jen novou užitkovou budovu u silnice, jakkoliv uvnitř bude doufám kvasit přírodě skutečně blízký duch.... Ani venku stojící žirafa, ač pěkná, naneštěstí opět ze zcela technického materiálu, tomu kvasu příliš nepomůže... To "techno" se prostě cpe stále na první místo, tady to snad jinak nikdy nepůjde..... Otázkou je, zda nám obecně toto pojetí ekologie jako Haškovy "strany mírného pokroku v mezích zákona" vystačí. Školní výuce jistě - zde ale možná byla ze strany investora šance či prostor zkusit něco odvážnějšího, co by aspoň na jednom místě postavilo přírodu nad všechno ostatní... tedy na místo, které v existenciální hierarchii skurečně má, ač se nám ziskuchtivá doba snaží tento základní vjem rozmluvit. Nu nezbývá, než skvělému osazenstvu ekocentra popřát co nejvíce sil a nápadů, které tento menší architektonický otazník převáží.

                                                                                                                                                              Karel z lesa